KCC MNUL - Statim 5/2014, strana 11, 12

 

V průběhu roku 2009 došlo v České republice k průlomovým změnám ve vývoji diagnosticko-léčebných zásad péče o pacienty s cerebrovaskulární problematikou. Bez ohledu na reálnou lůžkovou situaci, bez ohledu na personální zajištění a bez ohledu na finanční krytí vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR několik věstníků, dle kterých byl zahájen proces „celoplošného“ zajištění tohoto typu neurologické subspecializační pracovní náplně. Dle výše uvedených zásad byla provedena i konkrétní implementace zmiňovaných směrnic v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Pouze na podkladě již v úvodním textu vysoce hodnocené kooperaci zúčastněných odborností a na podkladě až osobní obětavosti řady konkrétních pracovníků je provozování nejvyššího stupně této „iktové“ péče (komplexní cerebrovaskulární centrum – KCC) v nemocnici realizovatelné. Dalo by se říci, že KCC v UL se dostalo na svět po protrahovaném nepostupujícím porodu v květnu 2012. 

Hned od prvopočátku jeho života se plně odhalil do té doby především papírově zmiňovaný – nyní zcela konkrétní a rozhodující – nepřítel a tím byl, je a i v budoucnu bude čas ubíhající mezi vznikem mrtvičné ataky a dosažením místa, kde je možné takto postiženého pacienta cíleně diagnostikovat a cíleně léčit. V průběhu uplynulých měsíců došlo k operativnímu propojení mezi KCC a podřazenými iktovými centry (IC) v Děčíně, Teplicích a Chomutově (později i Litoměřicích). Došlo k vyprofilování pracovní náplně jednotlivých center. Do systému byla včleněna transferová úloha záchranné služby, a to jak ve smyslu převozů „na sebe“, tak „od sebe“. Velmi aktivním přístupem pracovníků na jednotlivých stupních – od momentu použití „iktového“ telefonu, transferové informace podávané RZetou, předání pacienta na vyčleněná iktová lůžka na urgentním příjmu MN do rukou neurologa, který následně „manažuje“ proces diagnostiky a dle toho indikuje i léčebné směřování buď konzultací invazivního neuroradiologa, neurochirurga k otázce operační intervence či konzervativní léčbu na iktových lůžkách multioborového JIPu – je pak diagnosticko-léčebný proces finalizován. Bohužel, stále nezřídka vítězí výše uvedený nepřítel – pozdní čas – a pak je pacient jako intervenčně neřešitelný vracen ke konzervativní léčbě na spádové IC. 

V této obecné popisné části činnosti ústeckého KCC je nezbytné uvést, že ač bude v nejbližších měsících dovršen 5. rok existence ministerských „iktových“ vyhlášek, systém stále žije pouze z původních finančních zdrojů na systému participujících nemocnic. Za celé uplynulé mnohaleté období nedošlo ani k vytvoření systému úhrad navýšených provozních nákladů ani k realizaci slibovaných investičních zajištění pracovišť.

Ke konkrétnímu přiblížení činnosti ústeckého KCC je možné použít vykazovaná data, která jsou centralizována ze všech jednotlivých KCC a IC z celé republiky. 

Mezi hlavní tzv. indikátory výkonnosti a kvality KCC patří:

Dosahováním těchto výsledků je ústecké KCC pod vedením MUDr. Aleny Lapáčkové opakovaně v celorepublikovém hodnocení řazeno do skupiny center s nejlepšími parametry. 

Všem těm, kteří se na dosažení těchto výsledků podílí – lékařům, stejně tak i sestrám a radiologickým laborantům, sálovému personálu i posádkám transferových prostředků – za tyto výsledky patří mimořádný dík a obdiv. A to zejména proto, že od vlastních pacientů se toho často nedočkají. Ti totiž pro charakter akutní tíže mozkového postižení ani dost dobře nevědí, v jak těžkém stavu se do nemocnice dostali. A pokud u hemiplegického afatika (který byl dříve odsouzen k exitu či trvalé neodvratné bezmocnosti) včas akutně provedený endovaskulární výkon během několika minut obnoví hybné i komunikační funkce, pak nezbývá ošetřujícímu personálu, než si říci, že ta investice zaplacená „z vlastní kapsy“ přece jen za vynaložené úsilí stála.

 

MUDr. Tomáš Jerie